asociace užité grafiky a grafického designu

Odborná publikace Postkonceptuální přesahy v české kresbě

Odborná publikace Postkonceptuální přesahy v české kresbě

 

Recenze na publikaci v pořadu Mozaika Český rozhlas. Od 16:40 minuty.

Odborná publikace Postkonceptuální přesahy v české kresbě přináší teoretický pohled na vývoj české kresby v letech 2000–2015. Úkolem je teoreticky uchopit vývoj české (potažmo slovenské) kresby u mladých autorů. Cílem není dokonale zmapovat kresbu v současném  českém umění, ale naznačit určitou analýzu se zaměřením na umělce do 40 let. Dále v rámci případových studií poukázat na různorodost projevů a přesahů současné kresby v intermediální tvorbě s přihlédnutím k postkonceptuálním tendencím ve výtvarném umění. I když je kresba tradičním médiem, objevuje se aktuálně formou instalace, objektu, intervence do veřejného prostoru, participace, performance, digitálních technologií a nalezneme zde i polohy zkoumající hranice kresby formou experimentu.

Publikace je rozdělena do dvou částí. První je teoretickým vhledem do problematiky uchopení současné kresby. Na této části se podíleli akademičtí pracovníci z Katedry dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, konkrétně Ludvík Hlaváček, Eva Mráziková, Anna Vartecká, Lenka Sýkorová a dva externí spolupracovníci Viktor Čech a Slavomíra Ondrušová.


Druhá, obrazová část publikace přináší dokumentaci kurátorských projektů výstavy Nulla Dies Sine Linea: Postkonceptuální přesahy v současné kresbě v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem v roce 2014 a výběr ze série výstav v Galerii Altán Klamovka v Praze v letech 2014–2015. Její podstatná část je věnována představení profilů umělců, a to jak zapojených do dvouletého výzkumu, který vydání knihy předcházel, tak i těch, kteří byli vybráni, aby doplnili pohled na současnou českou a (potažmo slovenskou) kresbu. Výběru předcházelo stanovení dvou parametrů. Prvním je poukázání na mladé umělce tvořící převážně intermediálně se zájmem o kresbu a druhým je omezení jejich věku do 40 let.

Grafická úprava Karel Míšek.

Klíčová slova: kresba, linie, performance, instalace, objekt, nová média, participace, moderní umění, postkonceptuální umění, konceptuální umění, intermediální umění, současné umění, české výtvarné umění, slovenské výtvarné umění, galerijní provoz, edukace, zprostředkování výtvarného umění

---------------------------------------en

Postkonceptuální přesahy v české kresbě (Post-conceptual Overlaps of Czech Drawing) is a professional publication offering a theoretical view of the development of Czech drawing from 2000 to 2015. Its task is to grasp theoretically the development of Czech (and even Slovak) drawing by young artists. Its goal is not to map the drawing of contemporary Czech art, but to suggest a certain analysis focusing on artists under 40. Furthermore, it uses case studies to point out the variedness of expression and the overlapping of contemporary drawing with mixed-media work, while considering post-conceptual tendencies in the fine arts. Even though drawing is a traditional medium, it currently appears in the form of installations, objects, interventions in public space, participation, performances and digital technologies, and we can even find approaches investigating the boundaries of drawing using experiments.

The publication is divided into two sections. The first gives a theoretical insight into the problems of grasping contemporary drawing. This part is the result of the cooperation of the academic staff of the Department of the History and Theory of Art at the Faculty of Art and Design of the University of Jan Evangelista Purkyně in Ústí nad Labem, namely Ludvík Hlaváček, Eva Mráziková, Anna Vartecká, Lenka Sýkorová and two external co-workers, Viktor Čech and Slavomíra Ondrušová.

The second part of the publication documents curator projects from the exhibition Nulla Dies Sine Linea: Postkonceptuální přesahy v současné kresbě (Post-conceptual Overlaps of Contemporary Drawing) at the Emil Filla Gallery in Ústí nad Labem in 2014, and a selection from the series of exhibitions in the Altán Klamovka Gallery in Prague in 2014 and 2015. Its substantial part is dedicated to the introduction of artists; those who have taken part in the two-year study preceding the publishing of the book, as well as those who were chosen to complete the overview of contemporary Czech (and Slovak) drawing. Two parameters were determined preceding the selection.

The first highlights young artists who primarily produce mixed-media work with an interest in drawing, and the second requires the artists to be no more than 40 years old.

Graphic design by Karel Míšek.

Keywords: drawing, lines, installation, object, new media, modern art, post-conceptual art, conceptual art, intermedia art, contemporary art, Czech visual art, Slovak visual art, gallery operation, education, mediation fine art

resumé


Lenka Sýkorová: Ani den bez čárky

Text poukazuje na současnou kresbu a její přesahy do intermediální tvorby mladých umělců. Zabývá se různorodostí témat, která jsou prostřednictvím kresby vyjádřena. Autorka uvádí jak zahraniční, tak české příklady v kontextu postkonceptuálního umění. Dále se zaměřuje na výsledky aktivního kurátorského výzkumu s přihlédnutím na zkoumané médium kresby a to konkrétně na výstavu Nulla Dies Sine Linea: Postkonceptuální přesahy v české kresbě v GEF v Ústí nad Labem v roce 2014 a sérii výstav v Galerii Altánu Klamovka v Praze v letech 2014-2015.


Klíčová slova: kresba, linie, instalace, objekt, site-specific art, nová média, performance, participace, postkonceptuální umění, intermediální umění, české výtvarné umění


Lenka Sýkorová (1977) teoretička, kritička a kurátorka výtvarného umění. Vystudovala obor Dějiny umění na FF UK v Praze a doktorandské stadium na FUD UJEP v Ústí nad Labem. Od roku 2004 kurátorsky vede Galerii Altán Klamovka v Praze. Autorka projektu Action Galleries. Více na doméně actiongalleries.info nebo v knize Konečně spolu. Česká nezávislá galerijní scéna 1990–2011. V letech 2009–2011 přednášela na FaVU VUT v Brně. Od roku 2009 působí na KDTU FUD UJEP v Ústí nad Labem. Publikuje v odborných publikacích a periodikách (Flash Art, Artalk).


Eva Mráziková: Co znamená kreslit v galerii na zeď
Text postihuje pozici kresebného média v kontextu současné vizuální kultury. Tato pozice je definována příklady, jak současní umělci kresbu používají, detailněji se zabývá autory českého umění devadesátých let minulého století a přelomu milenia. Dalším důležitým momentem je prezentace kresby v (galerijním) prostoru a to, jak  je realizována různými způsoby.  Text dále rozvíjí úvahy o tendencích, které vedou k oblasti zprostředkování výtvarného umění v rámci galerijních edukací. Právě zde se setkává participatorní a performativní potenciál současných přístupů v kresbě jako vyjadřovacím médiu a pomáhá tak navázat na jeden ze základních cílů současného umění – komunikace s divákem.

Klíčová slova: kresba, české výtvarné umění, nová média, konceptuální umění, participace, galerijní provoz, edukace, zprostředkování výtvarného umění

Eva Mráziková (1976) působí na KDTU FUD UJEP v Ústí nad Labem jako odborná asistentka a zbývá se především aktuálními strategiemi a tendencemi současného výtvarného umění. V současné době působí jako ředitelka Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem. Propojení akademického kritického myšlení o umění a praktická rovina současného galerijního provozu se projevují také v její kurátorské činnosti. Ve své doktorské práci se zabývá vztahem umění a publika a reflexí stavu vizuální gramotnosti v současné společnosti.

Viktor Čech: Kresba tělem
Text se zabývá vztahem kresby a pohybu lidského těla. Zaměřuje se na vazby kresby s tancem či s performativními gesty. Dané téma sleduje v rámci krátkých tematických kapitol, z nichž ta první zmíněný vztah prezentuje na příkladu barokní taneční notace. Následující části postupně rozebírají další aspekty tématu na tvorbě Vasilije Kandinského, Trishy Brown a Williama Forsytha. Text dále směřuje k výskytu tohoto jevu v současném českém umění, kde ho rozebírá na příkladech tvorby Jana Pfeiffera a Adély Součkové. Na závěr je položena otázka vazeb tance na postkonceptuální model současné tvorby.

Klíčová slova: kresba, současné umění, moderní umění, tanec, performance, české výtvarné umění

Viktor Čech (1980), teoretik, kritik a kurátor současného umění. Působí i jako kritik současného tance a zajímá se o mezioborové přesahy mezi tancem a vizuálním uměním. Vystudoval obor Dějiny umění na FF UK v Praze. Od roku 2005 působí jako nezávislý kurátor. Podílel se na kurátorském vedení několika galerií (např. Karlin Studios a I.D.A.). Od roku 2014 působí na KVV PedF UK v Praze.

Slavomíra Ondrušová: Linie v prostoru
Krátký text Linie v prostoru podává stručný nákres aktuálních vněmů a změn v myšlení o kresbě, při kterém se autorka zaměřuje na přechod z tradiční plochy papíru do (různě vnímaného) prostoru. Řeší problém uchopení a zařazení linie/kresby v prostoru autonomních médií. Práce se zajímá nejvíce o delikátní přenos informace po linii představa – ruka – kresba a zpět. V jednotlivých kapitolách vychází ze současných výtvarníků a uskupení. Přítomnost linie, jeji trvání, jako by předurčovalo její nekonečnost, neukončenost a její trvání v budoucnosi.

Klíčová slova: současná kresba, linie, čára, materializovaná linie, linie v prostoru, záznam

Slavomíra Ondrušová (1985) momentálně působí na VŠVU v Bratislavě v Ateliéru s_m_l_XL Kov a šperk prof. Karola Weisslechnera, kde ukončila magisterské studium v roku 2012. Absolvovala studijní stáže v Německu (2009) a Estonsku (2013-14). Je spoluzakladatelka Časopisu X, který byl od roku 2013 vede spolu s Milanem Vagačem. Od roku 2013 je předsedkyní občanského sdružení Hardness&Blackness. Je spoluorganizátorkou mezinárodní konference ŠperkStret a členkou vícero uskupení (DZIVE, MUST JOON, Die Slowakische Schmuckmannschaft).

Ludvík Hlaváček: Mudrování nad postkonceptuální kresbou
Kategorie označující historické slohy jsou buď čistě konvencionální, sloužící jen pro artikulaci umělecko-historického diskurzu (baroko), nebo mají jistou interpretační aspiraci (renesance). Protože ale poznání historie je vždy dialogem přítomnosti s minulostí, podléhají takovéto interpretační kategorie trvalé korekci. V případě konceptuálního umění je situace komplikovaná sporem mezi obrazovým a konceptuálním výrazem, a tudíž i hlediskem hodnotícím. Proto se autor této statě domnívá, že ve sborníku o současné kresbě má své místo pokus o vyjasnění vztahů mezi obrazem a konceptuálním dílem.

Klíčová slova: konceptuální umění, postmoderní umění, postkonceptuální umění, kresba, estetika, smyslové vnímání

Ludvík Hlaváček (1940) historik umění, vystudoval dějiny umění na FF UK v Praze. Pracoval v ÚTDU ČSAV, byl redaktorem časopisu Výtvarné umění, zakládajícím ředitelem Sorosova centra současného umění, kurátorem a teoretikem současného výtvarného umění. Od roku 2007 přednáší na FUD UJEP v Ústí nad Labem.

Anna Vartecká: Generační proměny kresby v současné ženské české kresbě: Kresba jako intimní proces, vrstvení osobní paměti anebo existenciální úvaha daleko přesahující provizorní formy
Text se zabývá proměnami kresby, které v rámci vícero generací poznamenaly tvorbu vybraných ženských českých (minoritně i slovenských) autorek, které navzdory aktuální expanzi kresby do intermediálních přesahů neustále ponechávaly tomuto médiu klíčovou úlohu. Můžeme vysledovat několik osobností ale i počinů, které vytvářejí obraz ženské kreslířské tvorby v poválečném období až po současnost bez toho, aby jsme nutně vytvářeli dogma jakéhosi uceleného, kontinuálního, anebo ženského proudu v kresbě. Je však užitečné si připomenout některé aspekty matrilineární kreslířské linie starších autorek a sledovat jejich specifika. Kresba je tu vnímaná jako intimní proces vrstvící a přepisující sedimenty osobní paměti, anebo jako existenciální úvaha, která má potenciál daleko přesahovat provizorní formy umění.

Klíčové slova: ženská kresba, intimita, osobní paměť, haptické umění, gesto, intermedialita, tradice, koncept, postkoncept

Anna Vartecká (1975) je teoretička a kurátorka výtvarného umění. Vystudovala obor Výtvarná výchova na PF TU v Trnavě (SK) a doktorandské studium na PF UJEP v Ústí nad Labem. Od roku 2002 působí na KDTU FUD UJEP v Ústí nad Labem. Zabývá se teorií a dějinami fotografie, problematikou současného vizuálního umění a jeho přesahy do jiných teoretických disciplín, jakými jsou rodové studia a sociologie. Je spoluautorkou projektu Grey Gold. Pozdní tvorba českých a slovenských umělkyň 65+. Publikuje odborné statě v monografiích a katalozích.