asociace užité grafiky a grafického designu

Výše autorské odměny

Často jsou kladeny dvě otázky:

1) jaká je cena obvyklá za vytvoření díla,
2) jaká je cena obvyklá za užití a šíření díla.

Tak, jak jsou tyto dvě otázky položeny (a děje se tak bohužel velmi často), jsou ovšem položeny chybně.

Pokud je obsahem otázek autorské dílo, je v takovém případě nutné položit tyto otázky v souladu s obsahem autorského zákona:1

1) jaká je výše autorské odměny za vytvoření díla,
2) jaká je výše autorské odměny za užití a šíření díla.

Autorský zákon připouští v souvislosti s majetkovými právy autora slovní vyjádření „autorská odměna“ (honorář). Ta je vyjádřením duševní hodnoty obsažené v autorském díle — jedinečném výsledku duševní a tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

Oproti tomu cena je vyjádřením hodnoty výrobku nebo výkonu, jehož obsahem nejsou výsledky duševní a tvůrčí činnosti. Je logické, že na řemeslnou činnost se nevztahuje autorskoprávní ochrana.

Pokusme se však odpovět na výše položené otázky:

Jaká je výše autorské odměny za vytvoření díla?

Přesná kodifikace výše autorské odměny za vytvoření díla není nikde přesně zakotvena. Tato odměna se totiž odvíjí od několika faktorů, mezi které patří renomé autora, kvalita díla a povaha subjektu zadavatele (například velikost a společenské zařazení firmy).

Zjednodušeně můžeme říci, že tento souhrn faktorů je vyjádřením pojmů jako „značka“, „image“ nebo „exkluzivita“, a to jak na straně autora, tak na straně uživatele autorského díla (zadavatele).

Jaká je výše autorské odměny za užití a šíření díla?

Tyto vztahy je nutné ošetřit licenční smlouvou a odměna se odvíjí od následujících faktorů:

— povaha licence (výhradní nebo nevýhradní);
— územní rozsah šíření (regionální, národní, evropský, celosvětový);
— časový rozsah šíření (na dobu uzavření licenční smlouvy — např. 1 rok, 5 let, 10 let či na dobu trvání autorskoprávní ochrany),
— množstevní rozsah.

Sám autorský zákon ve svém ustanovení § 49 odst. 7 uvádí, že při sjednávání odměny se přihlédne k účelu licence a způsobu a okolnostem užití díla a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence. Již z tohoto ustanovení je zřejmé, že výše odměny se v každém jednotlivém může případě lišit, neboť podmínky poskytnutí licence a osob autora a nabyvatele licence nejsou ve všech případ shodné.

Z výše uvedeného logicky vyplývá, že u každého jednotlivého autora a díla je výše autorské odměny za vytvoření díla a za užití a šíření díla velmi rozdílná. Tento rozdíl může být v konečném výsledku vyjádřen až mnohonásobkem autorské odměny za vytvoření díla. Ale i u téhož autora při případné možnosti porovnání autorských odměn můžeme nalézt velké rozdíly.

Tento systém vychází z obsahu autorského zákona a je běžně užíván také ve většině zemí (nejen) Evropské unie — např. v Německu, Francii, …

Pokud se jedná o jedinečné dílo, může být honorářový rozptyl velmi široký; na konečnou hodnotu díla a jeho užití má vliv celá řada často subjektivních faktorů před uzavřením smluvních vztahů. Je však nutné si uvědomit, že za současné situace podniká i celá řada subjektů, jejichž produkci není možné po stránce tvůrčí kvality pod autorskoprávní ochranu zařadit.

Protože autorská odměna není standardizovaná a na její výši má vliv mnoho nepredikovaných faktorů, pro předejití případným problémům a nedorozuměním je velmi vhodné si při komunikaci se zadavatelem od prvopočátku vyjasnit licenční (autorskoprávní) vztahy.

doc. ak. mal. Karel Míšek, Ph.D.
konz. Tereza Pokorná

 


1) Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).