asociace užité grafiky a grafického designu

GD 1 — klauzury za letní semestr 2013

Asociace užité grafiky a grafického designu s potěšením přináší přehlídku klauzurních prací ateliéru Grafický design 1 Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, jejichž ústředním tématem je písmo.

Klauzurní práce za letní semestr 2013 se v ateliéru Grafický design 1 nesly v duchu poznávání zákonitostí písmařství. Jednotným úkolem pro studenty bakalářského i magisterského programu byla digitalisace abecedy dle knihtiskového vzoru. Výjimku tvořilo zadání pro studenty prvního ročníku bakalářského programu, kteří měli vytvořit sadu piktogramů doplňující písmo dle vlastního výběru.

 

1. ročník BcA.

Veronika Hanzlíková

Jako oblast použití piktogramů byla zvolena kniha, která se zabývá okultismem, sériovými vrahy a vlivem okultismu na jejich činy a psychiku. Piktogramy vycházejí z písma Moyenage od Františka Štorma, které bylo pro tento účel upraveno tak, aby lépe vyhovovalo sazbě knihy. Písmo Moyenage v řezu 35 je v knize použito jako písmo titulkové. Kvůli čitelnosti a snadnému čtení textu je doplněno písmem Amor Sans Pro od Františka Štorma.

Piktogramy se v knize objevují dvojím způsobem. Jako velké negativní piktogramy, kterými začínají dané kapitoly, a jako menší, barevné piktogramy, které vysvětlují k jakému trestu byl sériový vrah odsouzen. Například zda byl odsouzenk trestu smrti, je vyšetřován nebo trestu uniká. Kapitoly, které jsou věnovány jen okultismu, jsou doplněny samotnými symboly planet či znamení zvěrokruhu.

Piktogramy jsou rozděleny do několika kategorií: vražedné nástroje typické pro daného vraha, tresty, znamení zvěrokruhu, znamení planet a přírodní elementy. Všechny piktogramy vycházejí z ručně kreslených tahů (stejně jako vybrané písmo) a jsou převedeny do elektronické podoby. Jako ilustrační články byly použity texty z knihy Bestiální vrazi od autora Stéphana Bourgoina.

 

Petra Kašparová

Zvolené piktogramy byly vytvořeny pro označení produktů v obchodu s elektronikou. Piktogramy vycházejí z verzálek písma Zeppelin 31, které bylo vytvořeno Františkem Štormem, a jsou podle něj následně upraveny (horizontální a diagonální tahy tenčí než vertikální, upravení ostrých úhlů).

Piktogramy jsou rozděleny do několika hlavních kategorií, jako jsou velké spotřebiče, PC a doplňky, malé spotřebiče a ostatní elektronika. Do kategorie velkých spotřebičů jsou pak zařazeny například piktogramy pro myčku nádobí, pračku, ledničku a digestoř. Kategorii PC a doplňky zastupují mimo jiné piktogramy pro notebook a tiskárnu. Mezi piktogramy pro malé spotřebiče patří například mikrovlnná trouba, žehlička nebo šicí stroj. Herní konzole, fotoaparát a mobilní telefon pak patří k zástupcům pro ostatní elektroniku.

Piktogramy by v podobě cedulí doprovázely příslušné produkty v elektroobchodě a byly by umístěny na stěnách u produktů nebo by nad nimi visely ze stropu, popřípadě by byly umístěny na jiném viditelném místě. Piktogramy by tak zákazníkovi pomáhaly lépe se orientovat v prostoru prodejny.

 

Nikol Štecurová

Oblastí užití piktogramů je meteorologie, přesněji předpověď počasí a katastrof. Piktogramy vychází z písma Soleil od rakouského písmaře a grafika Wolfganga Homoly. Soleil je moderní, geometrické bezserifové písmo, které vycházi z kruhu a čtverce. Toto písmo je v mnoha směrech použitelné jak ve formě tištěné, tak digitální. K piktogramům bylo zvoleno v řezu Semibold, piktogramy z něj přímo vycházejí a využívají některé z drobných znaků, jež obsahuje.

Jednotlivé znaky jsou rozděleny do následujících kategorií: počasí (slunečno, polojasno, zataženo, déšť, sníh, kroupy, směry větru) a katastrofy (výbuch sopky, tsunami, lavina, požár, povodně atd.).

 

2. ročník BcA.

Radka Bartošová

Vzorové písmo pochází z knihy Prolhaný úředník Kloc od Bohumíra Polácha, vytištěné knihtiskem v roce 1948. Jelikož název písma v tiráži chybí, nepodařilo se zjistit jeho původ ani autora. Je však možno nalézt jisté znaky společné s dalšími písmy, jež se v tomto období používala.

K digitalizaci bylo zprvu přistupováno přesným překresem liter tak, jak byly vytištěny. Součástí byly nepravidelné oblé rohy a zalitá místa vzniklá knihtiskovou technologií. Později byl tento přístup nahrazen snahou nalézt pravou podobu kovové kuželky, avšak s uvážením autora původního záměru, kdy rytci často počítali s částečným zalitím znaků.

Písmo se vyznačuje především svoji světlostí, která je způsobena výrazným rozdílem mezi nasílením jednotlivých tahů, což může u diváka vyvolávat dojem secesního charakteru. Typická je vysoká střední výška písma. Zvláštním a netradičním prvkem je ostré lomení oblouků u znaků b, d, h, n, p, q apod.

Druhou částí úkolu byl vlastní osobní přístup k písmu. Došlo ke kombinaci dvou písem, které na první pohled vypadají velmi odlišně, avšak jsou spojeny výraznými šikminami v jednotlivých detailech. Hlavní písmo bylo tedy doplněno o novou diakritiku, ostrost oblouků byla ještě více zdůrazněna a došlo i k našikmení horizontální příčky u písmene e. Z důvodů tiskové technologie byly patky velmi nečitelné a nejednotné; v novém překresu tak muselo dojít k jejich sjednocení. Aby písmo neztratilo svůj osobitý ráz, byly zachovány oblé slzy a výjimečné tvary, které můžeme pozorovat u písmen j nebo f. Jiné prvky byly eliminovány zcela a některé litery byly kompletně nově navrženy (b, q, w).

 

Sabina Berková

Písmo bylo obejveno v Prostonárodním kalendáři – Prorok z roku 1924, odkud pochází i jeho název Kavalír. Umístěno bylo vždy na zadních stranách, doplňující nějakou reklamu nebo inzerát. Je výrazné, bezpatkové a značně tučné, vhodné pro použití na obal nebo plakát – rozhodně ne jako textové, kde se slévá a čitelnost je zhoršená.

Jeho znaková sada nebyla v předloze úplná, musela se nově vytvořit písmena jako f a zejména g, které se stalo dominantou abecedy a přibližuje se době, ze které písmo pochází. Dalšími nově vytvořenými literami jsou q, w a x. Některé znaky se musely přizpůsobit tak, aby lépe korespondovaly se zbytkem abecedy – mezi ně patří písmena c a e, kde se o něco musel zkrátit výběh u litery. Nebyly opomenuty ani ligatury ch a fi, patřící k běžnému používání písma.

Písmo bylo zajímavé především zvláštním nakloněním pravého dříku – tato anomálie se objevovala pouze u dvou liter abecedy (a, n) a v novém překresu byla rozšířena o další, která toto umožňovala. Slouží zřejmě pro oživení textu, není zde dáno striktní pravidlo pro užívání stylistických alternativ. Tato písmena se objevují na konci, na začátku i uprostřed slova.

 

Markéta Oličová

Písmo vychází z egyptienky z „Reward posteru“ 50. let 19. století, tedy z období otrokářství. Název byl proto zvolen podle jednoho z míst obchodu s otroky.

Písmo Guinea vzniklo se záměrem vytvoření akcidenční abecedy pro plakátové či titulkové užití, a to jak ve verzálkách, tak v mínuskách. Postupně bylo písmo upravováno od původní verze s oblými oky a vnitřky oblouků po šikminy u napojování oblouků na dřík, inspirované okem z původního písmene a.

Hrany patek byly zostřeny, slzy a tečky nad i a j nejsou kulaté, nýbrž hranaté. To je v kontrastu s výraznými oblouky a celkově písmo vytváří tvrdý dojem. Brutalita doby z jaké písmo pochází, je celkem odpovídající charakteru překresu.

Další změnou byl kontrast síly tahů. Ten byl navýšen zúžením v místech horních a dolních oblouků. U verzálek je využit prvek zešikmené patky, která se objevuje na původním plakátu. Horizontální tahy jsou úzké, ale patky zůstávají silné. Příčky se nacházejí o něco níž, což je u původního písma charakteristické.

Diakritika je kontrastní k písmu, ale nerušivá. Vychází z plakátové tvorby 60. let, kdy byla diakritika často ručně dokreslována jednoduchými tahy. Z důvodu slévání písmen v některých místech sazby byla vytvořena ligatura, konkrétně fi, pro potěchu oka dále volitelná ligatura ch.

 

Denisa Vaníková

Tento překres písma Caslon diváka zaujme na první pohled díky výrazným patkám. Proto písmo v původním textu působilo až lehce „zlým“ dojmem. Objeveno bylo v anglické knize A Modern English Grammar z roku 1929. Při průzkumu digitalizovaných písem Caslon nebyl nalezen žádný podobný překres. Ve všech zdigitalizovaných verzích má ostré obdélníkové patky a působí tvrdším dojmem.

Na základě důkladnějšího zkoumání knihtiskových otisků je pravděpodobné, že kresba na původních kuželkách byla ostrá, čemuž byly dříve vytvořené digitalizace poplatné. Nově vytvořený překres však respektuje původní záměr autora, který jistě počítal se zaoblením tvarů liter při procesu tisku. Tento prvek je využit pro celé písmo a všechny ostré rohy jsou změkčené zaoblením. Z původních obdélníkových ostrých patek jsou ponechány pouze ostré rohy, boky a náběhy serifů jsou zakulacené. Patky jsou tak v menších velikostech výraznější.

V některých případech se musely litery dotvářet, protože se výrazně lišily od zbytku abecedy (C, D, R). Zároveň jsou některá písmena doplněná o scházející šikmé serify, které mají stejný sklon a délku. Jiný sklon patek je ponechán pouzeu vrchních tahů písmen E, F. Zbytek je odvozen od sklonu spodní patky u písmene E. U některých písmen scházely horizontální a šikmé patky zcela (A, Z, J).

Serify mají zachovaný trojúhelníkový tvar, jsou značně výrazné a písmo moderním způsobem ozvláštňují. Abeceda může dobře fungovat jako akcidenční či po doplnění mínuskami i jako textová.

 

1. ročník MgA.

Marie Adamová

Svaté písmo vychází z předlohy písma Belwe antikva, které vytvořil na začátku minulého století německý typograf Georg Belwe pro písmolijnu Schelter & Gieseche. Jedná se o secesní serifové písmo, jehož charakter se pohybuje na pomezí mezi konstruovaným a kaligrafickým písmem.

Od jiných písem se odlišuje zdobným řešením některých liter, např. k, v, x, z. Svaté písmo vzniklo především pro sazbu kancionálů a jiných modlitebních knih, je vhodné pro texty, u kterých čtenář rozjímá a má tak dostatek času si užívat zdobný charakter kresby liter.

Belwe antikva bylo pro Svaté písmo tím nejlepším vzorem díky svému vznešenému charakteru a díky kaligrafickému detailu zdobné křivky, která prostupuje některými literami a v textu tak tvoří pomyslnou svatozář. Od původní předlohy se toto Svaté písmo liší především asymetrickými serify, které tvarově více kopírují charakter zdobné křivky.

 

Monika Bolechová

Písmo Máj je inspirováno písmem Menhart Roman, které bylo navrženo Oldřichem Menhartem mezi lety 1934 až 1935. Oldřich Menhart byl československý písmař a typograf, který se věnoval především typografickým knižním písmům. Pro svou kaligrafickou dokonalost byl uznáván i v zahraničí. Ve svých písmech dokázal harmonicky spojit estetickou stránku i nárok na čitelnost.

Menhart zjednodušil kresbu latinky a odstranil z ní dekorativní prvky až na hranici dobré čitelnosti. Celkový dojem křehkosti písma je způsoben zeslabením hlavních tahů. Písařský charakter pro- zrazuje svým duktem spíše malá abeceda, kde byly navrženy jednostranné serify, které byly zcela vynechány v prvních tazích písmen h, k, n a v obou tazích písmene m. Písmo Máj zachovává proporce předlohy s drobnými úpravami některých písmen, například j. Pro větší dynamiku byly u některých písmen serify odebrány a u některých naopak přidány.

 

Jakub Čaja

Písmo Publikum vychází z písma Public, jež v roce 1956 navrhl Stanislav Maršo, na které odkazuje i svým názvem. Jednalo se o vítězný návrh v soutěži o nové písmo, určené převážně pro sazbu novin (nejznámější je použití v Rudém právu). Kromě toho se však písmo používalo i pro sazbu knih a časopisů.

V roce 2003 vytvořil Tomáš Brousil první digitalizovanou verzi, kterou nazval RePublic. Při digitalizaci vycházel z předlohy původního vzorníku s literami o velikosti 43 bodů. Naproti tomu předlohou pro písmo Publikum byl sken knižní sazby o velikosti cca 13 bodů, což celkem výrazně ovlivnilo kresbu jednotlivých liter. Při překresu byl kladen důraz na zachování charakteru knihtisku, pro nějž je typické stírání drobných detailů v kresbě, zaoblení všech ostrých hran, „zalití“ rohů a celkové snížení kontrastu tahů. Díky tomu získává text tištěný na moderních tiskárnách charakteristiku „nedokonalého“ knihtisku a v malých velikostech, pro které je písmo Publikum určené, tak působí opticky měkčím dojmem.

 

Ondřej Jiráska

Písmo Migréna se volně inspiruje prvorepublikovou antikvou z knihy Dni žalu vydané a vytištěné v tiskárně Orbis, v Praze v roce 1937. Původní písmo se oproti jiným dobovým antikvám vyznačuje vysokou horní dotažnicí a výraznými inktrapy u zakončení rovných tahů.

Právě inktrapy, které se objevují pouze při přiblížení drobných velikostí starého písma, se staly charakteristickým znakem pro písmo nové. Prvek „otevřených“ patek se na rozdíl od původního písma zvětšuje poměrově s velikostí celého písma. Při zvětšení dominují literám podseknuté patky, které při svém opakování vytváří kinetický dojem kmitání. Kvůli tomuto jevu získalo písmo Migréna svůj název. Ataku migrény provází poruchy vidění, takzvané aury, které se projevují pulzujícími klikyháky přes zorné pole.

Při zmenšení písma se patky slévají. To je způsobeno nejen nedokonalostí tisku – při dodržení dokonalé technické ostrosti se o slití patek postará rozostřené vnímání lidského oka. Inktrapy zde tedy neplní funkci pasti na inkoust, ale opticky odlehčují hmotnost patky. Písmo kombinuje ostré konstruované patky s oválnými kaligrafickými tahy. Svislá osa stínu je oproti původnímu písmu méně kontrastní. Horizontální tah je přizpůsoben tloušťce vodorovných patek. Pro dodržení kmitavého dojmu jsou patky u liter c, s, a nasazeny na zúžený náběh. Ten sice nevychází z kaligrafického tahu, ale svou upravenou konstrukcí zabraňuje přehnané robustnosti a komplikovanosti písma. Dolní patky u a, b, d lehce vnikají do seseknutí kulatých tvarů. Jde o vyvážení mezi optickým oddělením patky a zalitím inktrapů. Rovné horní patky umožňují snadný vznik ligatur, které se projevují i v netradičních spojeních, kterými jsou o–n, g–r, o–u.

 

Eva Pikolonová

Písmo Petpes vzniklo v roce 2013. Inspiračním zdrojem a hlavním východiskem, o které se písmo Petpes opírá, je knihtisková předloha historické pověsti Trnová koruna, jejímž autorem je Odolan Pětipeský – jeho příjmení bylo i inspirací k samotnému názvu písma.

Písmo Petpes sestává z minuskových liter bezserifového charakteru. Od výchozí knihtiskové podoby se písmo liší v určitých detailech kresby jednotlivých liter, které se podílejí na formování výsledné podoby písma jako celku. Například litery, jejichž původní podoba vychází z čistě kulatého charakteru (např. a, c, e, o) jsou konstruovány tak, že byl narušen jejich původní oblý tvar a byl jim vtisknut hranatější charakter kresby, ze kterého následně vycházejí i další litery. Tímto zásahem byl více podpořen jednoduchý, čistý a výrazný charakter liter, podporující hlavní myšlenku spočívající ve vytvoření zúženého písma. To může jednak řešit problém s nedostatkem volného místa v daném prostoru a na druhou stranu jej můžeme využít právě v kontrastu k jinému písmu (ať již bezserifovému či serifovému) a tím docílit kontrastních forem, které budou ve svém prostoru působit vzdušným a nikoliv zahlceným dojmem.

Dále je pak potřeba upozornit na ostrý až úzkoprofilový detail napojení oblouků na dříky u liter b, d, g, h, m, n, p, q a r. Tento úzkoprofilový tah se pochopitelně promítne i do charakteru dalších liter (například k, v, w, x, y) a právě díky těmto profilujícím se parametrům vzniká jednotný, ucelený soubor znaků. Písmo Petpes je obrazem kondenzované, groteskové abecedy, která vznikla za účelem použití na nejrůznějších akcidenčních tiskovinách. Petpes je grotesk opět narozený.