Upřímně rozesmát srdce II
Upřímně rozesmát srdce
Textil jako jazyk identity, introspekce a kulturní paměti
Galerie Akademija, Akademie výtvarných umění ve Vilniusu
20. 2. – 12. 3. 2026
Vystavující: Leila Basgünová (CZ), Kamilė Bagvilaitė (LT), Deva Bartninkaitė (LT), Hana Coufalová (CZ), Ondřej Ivanov (CZ), Jan C. Löbl (CZ), Jakub Mikulášek (CZ), Jiří Peška (CZ) & Luka Žiauberytė (LT), Gabija Stankevičiūtė (LT).
Kurátorka: Lenka Sýkorová (CZ)
Asistentka kurátorky: Nicole Langrová (CZ)
Fotografie: Nargiza Nurdinova (LT/KGZ)
Výstava Upřímně rozesmát srdce představuje textil jako médium, které překračuje funkční i estetický rámec a stává se prostředkem osobní i kulturní výpovědi. Zaměřuje se na to, jak lze skrze textilní tvorbu zkoumat proměnlivost identity, vztah k tělu, roli tradice a význam kulturní paměti. Textil je zde chápán nejen jako materiál, ale jako nositel příběhů – jako vizuální jazyk, který propojuje osobní zkušenost s kolektivní historií. Na výstavě se podílejí umělci a umělkyně z České republiky a Litvy, konkrétně z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem (ateliér Oděvní a textilní design) a z Akademie výtvarných umění ve Vilniusu (program Textilní umění a design). Výstava vznikla jako výstup tříletého mezinárodního kurátorsko-pedagogického projektu.
Projekt staví na principu duality – propojuje dvě školy, dvě generace (pedagogové a studující), a dvě národní kultury s obdobnou posttotalitní zkušeností. V rámci této spolupráce se rozvíjejí dvě hlavní tematické oblasti: sebereflexe (zkušenost jednotlivce, introspektivní pohled na identitu) a tradice (vztah k dědictví, kulturním vzorcům a jejich reinterpretace). Výstava využívá různé formy vizuálního vyjádření – instalaci, objekt, video, práci s archivními materiály – a propojuje současné výtvarné myšlení s historickými kontexty. Kurátorská inspirace vychází ze symboliky příběhu Alenka v říši divů, který ukazuje, jak lze na realitu nahlížet jinak – jako na prostor proměnlivý, nestabilní a zároveň otevřený sebepoznání. Smích, který výstava zmiňuje v názvu, zde není reakcí na humor, ale metaforou pro vnitřní uvolnění, otevřenost a schopnost přehodnocovat zažité významy.
Kurátorsko-pedagogický projekt staví na principu duality – dvou škol, dvou generací (vystavujících v pozicích tutorů a studujících) a dvou národů s obdobnou historickou zkušeností. Výstupem jsou dvě tematické linie: sebereflexe a tradice. Tyto dva pohledy nejsou v opozici, ale v neustálém dialogu, který odhaluje, jak minulost formuje naši současnost a jak osobní introspekce může přetvářet kolektivní zkušenost.
Smích je projevem vnitřního uvolnění, ale také způsobem, jakým tělo reaguje na napětí, absurditu či nejistotu. Výstava Upřímně rozesmát srdce představuje ironický i poetický pohled na identitu jako proměnlivý, kulturně zprostředkovaný konstrukt. Vizuální jazyk textilu – měkkého média, které nás obklopuje od narození až po smrt – zde slouží jako nástroj reflexe, ale i reinterpretace. Materiál, který tradičně patří do soukromého či užitkového prostoru, se v této výstavě stává nositelem narativů o těle, paměti a osobním i kolektivním prožitku.