Raphael Vella: Místa pozornosti: Ruiny rozumu, kořeny obnovy
10. 10. - 20. 11. 2025
kurátorka: Lenka Sýkorová
Parlamentní budovy jsou symbolem racionality, veřejné správy a důvěry v lidský rozum. Jsou zhmotněním struktur, které v sobě nesou ideály demokracie, pokroku a společenské dohody. Dnes se však nacházíme v čase, kdy tyto ideály ztrácejí svou původní váhu – nejen politicky, ale i ekologicky. V prostoru galerie Altán Klamovka, zasazené do přírodního rámce parku, představuje maltský umělec Raphael Vella výstavu Místa pozornosti: Ruiny rozumu, kořeny obnovy, která tematizuje konec jednoho způsobu vládnutí, kdy jsme možná zaspali řešení před kolapsem a zároveň hledání nového začátku.
Inspirací se stává Gaia hypotéza, která chápe Zemi jako jeden propojený, živý a samoregulační organismus. Tento přístup, označovaný jako gaijská politika, není utopií, ale výzvou k přehodnocení toho, co považujeme za „vládu“ nebo „zodpovědnost“. Nejde už jen o lidskou správu přírody, ale o spoluúčast všech forem života na podobě světa, v němž žijeme. V tomto duchu výstava otevírá prostor pro myšlenku zookracie – reprezentativní formy vlády, která zahrnuje všechny vnímající bytosti. Na pozadí ekologického kolapsu a krizí lidského řízení se rodí obraz nového „úsvitu“ zookratické civilizace, v níž mají hlas nejen lidé, ale i zvířata, rostliny a samotná Země jako živoucí entita.
V centru výstavy je cyklus kreseb Přirozená smlouva – tři prostěradla – objekty každodennosti, které nesou kresby něčeho, co mělo být trvalé: interiéry parlamentů. Kresby jsou monochromatické, vytvořené grafitem a inkoustem. Přesnost linií i jejich křehkost odkazuje k samotné podstatě politických institucí – jako by se lidské instituce rozpadaly zpět do předpolitické fáze, kde místo moci nastupuje přirozený řád. Vellovy ruiny nejsou konečným stavem, ale přechodovým momentem – z podlah a stěn raší rostliny, stromy a kořeny, které naznačují, že i z rozkladu může vyrůst něco nového. Kresby poukazují na politickou změnu, kdy se přírodní svět staví do centra lidské etiky a správy věcí veřejných. Přerod lidské racionality pod tíhou kritiky antropocentrického pohledu demokracie se zde jeví jako přirozený proces přechodu – návrat k zemi, k přírodě, k základům života. Cyklus akcentuje kresbu jako médium reflexe a odporu.
Doprovodné video – experimentální animovaný film Tichá temnota neomezené naděje – vznikl během Vellova pobytu na Kanárských ostrovech. Přírodní záběry krajiny jsou překryty ručně kreslenými vrstvami (poli, skvrnami a organickými texturami), které jsou výsledkem záznamu hledání nového společenského řádu, který nevylučuje, ale propojuje. Nesou souhru mezi filmovými sekvencemi, archivním zvukem staré americké reklamy na budoucnost antropocentrického společnosti a uměleckými zásahy, které stírají hranice mezi skutečností a vnucenou realitou.
Kresba se zde stává dominantním vizuálním jazykem – nástrojem pro vizualizaci myšlenek, politické citlivosti a vztahu ke světu. Vellův přístup není popisný, ale analytický a intuitivní zároveň. Zachycuje moment mezi rozpadem a růstem, stav, kdy je možné přepsat společenskou smlouvu nikoli na základě nadvlády, ale vzájemného soužití.
Výstava Místa pozornosti, připravená kurátorkou Lenkou Sýkorovou, přináší aktuální reflexi vztahu člověka k Zemi, k moci a ke způsobu, jakým struktury kolem nás ovlivňují každodenní život. Připomíná, že i když se zdá, že se vše rozpadá, právě v těchto chvílích se mohou objevit kořeny budoucí obnovy.
Lenka Sýkorová
Raphael Vella působí jako umělec, kurátor a výzkumník. V současnosti je profesorem výtvarné výchovy a sociálně angažovaného umění na Pedagogické fakultě Univerzity na Maltě. Jeho interdisciplinární umělecká praxe se věnuje politickým tématům a místům společenského shromažďování, oblastem praxe a institucím spojeným s medicínou, vzděláváním a péčí. Vella pracuje s širokým spektrem médií, zejména s kresbou a experimentálním stop-motion videem. Kurátorsky se podílel na řadě výstavních projektů v uměleckých centrech a veřejných muzeích na Maltě a v roce 2014 založil Valletta International Visual Arts Festival. V roce 2017 byl spolukurátorem maltského pavilonu na Benátském bienále a v roce 2024 byl vybrán jako umělec pro první ročník Malta Biennale ve Vallettě.Publikoval řadu odborných textů v recenzovaných časopisech a je autorem či spoluautorem několika knih, mimo jiné Artist-Teachers in Context: International Dialogues (Sense, 2016), Art – Ethics – Education (spolu s C.-P. Buschkühlem a D. Atkinsonem, Brill/Sense, 2020) a Documents of Socially Engaged Art (spolu s M. Sarantou, InSEA, 2021).