Historie místa
Tento altán umístěný v původně klasicistním krajinářském parku přiléhajícím k usedlosti Klamovka, byl postavený kolem roku 1820 klasicistně smýšlejícím architektem ve formách dobově myšlené "gotiky". Pro tehdejšího návštěvníka parku měl altán vedle své odpočinkové funkce především úlohu kuriozity, vytvářející atmosféru obdobnou té ve scénografii soudobého divadla, konkrétně v tzv. rytířských hrách.
Další významnou součástí parku je nedaleký, o čtvrt století starší Chrámek noci, vzniklý v osvícenecké atmosféře konce 18 století, i u něj můžeme hledat divadelní paralely, jeho interiér evokuje svou noční oblohou onu zasvěceneckou atmosféru ztvárněnou v Mozartově Kouzelné flétně.
Viktor Čech
Historie místa
Galerie Altán Klamovka se nachází v neogotickém altánu postaveném kolem roku 1820 v parku Klamovka v Praze 5. Jeho historie je spjatá se šlechtickým rodem Clam-Gallasů, který usedlost koupil v druhé polovině 18. století. Původně se jednalo o hospodářský dvůr s polnostmi těsně za hradbami Prahy. Noví majitelé zde vytvořili malé letní sídlo se zámečkem s anglickým přírodním parkem s bizarními sochami (pomník padlému koni, kaplička uhynulému ptáčku) a s drobnou architekturou v duchu romantismu (oranžerie, chrámek noci a altán). Koncem 19. století park koupil košířský starosta Matěj Hlaváček, který jej otevřel veřejnosti. Vybudoval tu výletní restauraci a zámeček přestavěl v tančírnu. Současně investoval do elektrické dráhy vedoucí hlavní košířskou třídou přes Klamovku k Andělu. Klamovka se po jeho smrti stala centrem taneční zábavy, a i proto si ji v roce 1904 vybral Viktor Ponrepo jako vhodné místo pro putovní kinematograf (LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. Praha: Libri, 2001, s. 142-144).
V 80. letech 20. století se park Klamovka stal neoficiálním centrem undergroundové kultury. V bývalé sokolovně-hospodě, nynější restauraci, se scházeli spisovatelé, výtvarníci, hudebníci, filozofové, české máničky i „profesionální“ disidenti Václav Havel, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a další. Pravidelně sem chodili členové hudebních skupin The Plastic People of the Universe, Echt!, Hudba Praha, Psí vojáci, Národní třída a zakladatelé Revolver Revue Jáchym Topol, Viktor Karlík, Ivan Lamper. Hospoda na okraji města se stala určitou oázou svobody na periferii oficiálního centra (více v dokumentu České televize Klamovka z roku 1997. Režie a scénář Štěpán Kačírek). A v parku se pořádaly i neoficiální výtvarné akce (z rozhovoru se sochařem, restaurátorem a pedagogem na AVU v Praze Pavlem Míkou).
Lenka Sýkorová
reportáž o Altánu Klamovka s Ivanou Veselkovou pro Radio Wave
reportáž s Karlem Oujezdským k 6. Virtuálnímu bienále Praha ČRo
reportáž k Videokempu 2015 ČT Události v kultuře
Netradiční galerie v parku Klamovka v Praze.
Když mi byla nabídnuta možnost v roce 2004 pořádat pravidelné výstavy v nově zrekonstruovaném prostoru neogotického altánu na Praze 5, tak jsem očekávala klasický typ galerijní síně. Jakmile jsem uviděla malý altán zasazený do mírného vršku při vstupu do parku Klamovka, rozhodla jsem se pro alternativní vedení galerie. Napadla mě myšlenka propojení malé výstavní síně cca 12m² s okolním parkem. Umělci tak často vytvářejí site specific instalace (výtvarná díla vytvořená přímo pro prostor galerie či pro jiné místo, jako např. u land artu). Zaměřila jsem se na kontrast mezi ruchem města a jeho klidné části v podobě oázy – městské přírody s minigalerií, která je součástí blízké zeleně a vytváří tak klidné místo pro relaxaci a současně dává prostor pro vnímaní výtvarného umění.
Od začátku jsem oslovovala mladé studující umělce, kteří nemají mnoho šancí na prezentaci svých děl. Dále jsem vědomě navázala na undergroudové kořeny v místě parku a preferovala postkonceptuální projevy ve výtvarném umění (performance, výstava jednoho obrazu, objektu atd.). Moje první kurátorské výběry proběhly pod omezením, že altán měl po rekonstrukci stále vysoký stupeň vlhkosti. I proto zde nebylo vhodné vystavovat exponáty, které by vlhko mohlo zničit. Tak jsem začala vystavovat výtvarné obory, které pracují s reprodukovatelnosti, tj. fotografii, video a grafický design, které preferuji dodnes.
Mezi výstavní projekty, které zapojily blízké okolí Altánu Klamovka, patří jednodenní akce Dominika Langa dne 12. 6. 2006 (kurátoři Viktor Čech a Lenka Sýkorová). Dominik Lang vytvořil pro galerii site – specific instalaci. Altán zakryl maskovací sítí a ten pak na určitou dobu jakoby zmizel. Paradoxně tato hra s divákem měla daleko větší úspěch něž klasická výstava uvnitř galerie. Zmizení výstavního prostoru svým znejistěním vyvolalo u veřejnosti otázky na autora a vedlo k větší odezvě než běžná vernisáž. Zamaskování galerie do okolní zeleně tak velmi citlivě využilo blízkou přírodu pro vytvoření estetického zážitku.
Podobně zaměřenou akcí byl Videokemp (kurátoři: Viktor Čech, Milan Salák, Lenka Sýkorová), jež spočívá v prezentaci současného videoartu pod širým nebem. První ročník proběhl o prázdninách v tzv. okurkové galerijní sezóně v roce 2005 a druhý ročník v květnu 2006. Tato netradiční přehlídka vzklíčila z myšlenky vystavit okolo 30ti umělců v Altánu Klamovka. Vzhledem k omezenému prostoru galerie se naskytlo jako příhodné okolí parku, které je ideální pro pořádání jednodenních akcí v létě. Okolí altánu umožňuje netradiční setkání mladých umělců formou pikniku, kteří si přivezli svůj vlastní stan, dvd, televizi či notebook, postavili si je a byli přítomní celé akci. Náhodný kolemjdoucí, tak měl možnost jak shlédnout nejnovější videa v oblasti výtvarného umění, tak i vyslechnout přímé interpretace ze strany přítomných autorů. Vernisáž formou pikniku probíhá skoro u všech vernisážích v altánu v jarních a letních měsících, i u těch které se omezují jen na malý prostor galerie uvnitř.
Forma piknikových vernisáží v parku Klamovka v blízkém okolí Altánu Klamovka je příjemným zpestřením možnosti prezentace současného umění. Galerijní síť specializující se na mladé výtvarné umělce v České republice naleznete na webové doméně (www.actiongalleries.info). Jedná se o projekt mapující netradiční galerie vedené umělci kurátory. Podobný záměre jako altán měla galerie 36 (kurátorka Lenka Vítková, 2006–2010) na výstavišti Flora v Olomouci.
Lenka Sýkorová